Radek Šamberger
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 973x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Andrea Platznerová
- Expanze na Mars
- Eva Pallotto
- Adriana Suska
- Kateřina Moudrá
- Dušan Steit
- Markéta Šichtařová
Oblíbené stránky
Radek Šamberger
Snění o ní..
Nechtěl se probudit, protože o ní snil živý sen. Nedovedl ji ještě definovat, ale věděl o ní. Cítil jí. Tušil jí za každým svým pohybem, který se neuskutečnil. Tušil za obrazem svoje skutečné tělo a v něm bezpočet jejích nervových vláken, kterými ho k sobě připoutala. Takřka rozpoznával čakry, kterými procházely nejsilnější spletence.
Radek Šamberger
*2075 - Zrůdnost reality (závěr)
Na tohle stání procesu povolení zachování před komisí ÚPKZPO doktor Goller do smrti nezapomene. Ne jen proto, že to bylo poslední stání, ve kterém někoho zastupoval, ale především pro způsob vedení jednání mající za úkol nezaujatě zhodnotit účelnost dalšího života jeho zmocnitele.
Radek Šamberger
*2075 - Zrůdnost reality (část druhá)
V pondělí dorazil do budovy ÚPKZPO s dvouhodinovým zpožděním. Nepospíchal. Všechny termíny stání před komisí ÚPKZPO byly stanoveny až na příští měsíc a v přípravném řízení neměl žádného dalšího klienta.
Radek Šamberger
*2075 - Zrůdnost reality (část první)
Do konce pracovní doby zbývalo jen pár minut. Doktor Goller sledoval skrze perfektně čisté okno své kanceláře prolínající se davy lidí dole na Hlavní třídě a přemýšlel o vhodném dárku k sedmým narozeninám své milované dcery Christien. Nechtěl ji rozmazlovat předraženými výdobytky nejmodernější techniky, jako je holografický projektor snových představ. V tomto ohledu byl velmi konzervativní a věřil, že podobná supermoderní zařízení pouze potlačují přirozený vývoj dětské fantazie. Zároveň ale nechtěl, aby se jeho malá holčička necítila ošizena v porovnání se svými vrstevníky. Jak těžký úděl být zároveň člověk pevných zásad a milující otec dohromady, uvědomil si, a začal se pomalu připravovat na odchod. Ticho v kanceláři přerušilo nesmělé zaklepání na dveře.
Radek Šamberger
Útěk
Naposledy se rozhlídl kolem sebe. Jeho pokoj, jindy tak útulný a plný domácí pohody, se mu náhle proměnil před očima. Pod nánosy snad stoletého prachu se skrývaly předměty, kterých nikdy nepoužil. Knížky, které nikdy nečetl, jejichž vazby se rozpadaly pod tíhou času, jenž uplynul jejich vydání. Obrazy, jejichž plátno bylo pokrytý pavučinama tak hustýma, že přes ně kontury malby prosvítaly jen velmi nezřetelně. Stolek s jednou židlí a na něm na dřevěný vyřezávaný šachovnici rozházený šachový figurky, kterým chyběla bílá dáma. Podlaha posetá barevnýma kostičkama. Ležely tam ode dne, kdy už neměl trpělivost složit Rubikovu kostku a vší silou s ní mrskl o zeď.
